FUNKČNÍ TEXTILIE S ÚPRAVOU

PROTI KLÍŠŤATŮM

Riziko napadení klíštětem (Ixodes ricinus) při rekreačním pobytu v přírodě, ale i při výkonu řady povolání je spojeno s možností závažných onemocnění s dlouhodobými následky (klíšťová encephalitida, lymská borelióza).

Nová funkční úprava „ANTI VECTOR“ z vývoje Clariant GmbH riziko napadení nositele textilie klíštětem snižuje. Provedenými testy repelentních vlastností takto upravených textilií ve Švýcarském tropickém institutu Sanitized AG byl repelentní účinek potvrzen i po opakovaném praní. Prodloužená životnost je umožněna pozvolným uvolňováním účinné látky (repelentu) nanesené na použitém materiálu. Tato textilie současně nabízí i efekt snížení nepříjemného obtěžování létavým hmyzem.


KLÍŠTĚ OBECNÉ

Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích. Klíšťata figurují jako přenašeči infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem patří lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.


PREVENCE

V účinné prevenci nákaz přenášených klíšťaty zaujímají významnou roli způsoby, jak se chovat při vstupu do míst možného výskytu klíšťat. Jak se předem připravit a také jak postupovat po návratu domů, aby bylo minimalizováno riziko napadení a přisátí těchto přenašečů a možné infekce virem klíšťové encefalitidy a borreliemi působícími lymeskou borreliózu. Je třeba připomenout, že klíšťová encefalitida i lymeská borrelióza jsou v podmínkách  České republiky rekreačními nákazami, jejichž riziko je úzce spjato s aktivitami v přírodě všeho druhu. Nemá-li se zvyšovat jejich incidence, je nutné věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením, k nimž patří především zabránění napadení klíšťaty, případně jejich včasné odstranění.


MÍSTA VÝSKYTU

Rizikovými  místy zvýšeného výskytu klíšťat Ixodes ricinus jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami, dále různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch. S výskytem klíšťat je třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách. Klíšťata vystupují do horních vrstev bylinné vegetace a trav, aby tady čekala a byla připravena (doslova číhala) na příchod hostitele a kontakt s ním. Sezóna výskytu klíšťat fyziologicky přizpůsobených k napadení hostitele se prodlužuje (od časného jara do pozdního podzimu) vlivem současných změn klimatu.


DOPORUČENÉ POSTUPY OCHRANY PROTI NAPADENÍ

Jak se předem připravit a chovat během návštěvy míst s předpokládaným výskytem klíšťat Ixodes ricinus Zvolit oblek (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem. Použít repelentní přípravek, který je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční. V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky. Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví. Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení). Na klíšťaty ohrožená místa nebrat s sebou psy, v případě nutnost jen na vodítku.  


 
JAK POSTUPOVAT PO NÁVRATU Z MÍST S PŘEDPOKLÁDANÝM VÝSKYTEM KLÍSTĚTE

Večer prohlédnout pečlivě celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat: podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy). Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá; doporučuje se použití zrcátka na místech přímo nedosažitelných zrakem. Je třeba mít na paměti, že člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká. Sprchování ani omytí žínkou nestačí!  Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu (několik hodin) po těle napadeného, než se přichytí. Obě tyto prohlídky jsou nutné pro včasné zjištění přichyceného klíštěte, dříve než se plně rozvine proces sání krve. Ve slinách klíštěte, které injikuje při sání krve napadenému, jsou mj. obsaženy látky brzdící zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím a upozorňujícím tak na klíště, se dostavuje až po řadě hodin. Neodkladné odstranění přichyceného klíštěte je bezvýhradně nutné, protože s postupující dobou sání se zvyšuje u klíštěte sekrece slin, přičemž dochází k replikaci viru obsaženého ve slinných žlázách a zvyšuje se dávka injikovaného patogenu. (Totéž platí i pro borrelie působící lymeskou nemoc.)  Tak může být ovlivněn celý další infekční proces a klinické projevy.       Ve slinách Ixodes ricinus je obsažena i složka, která vytvoří kolem  jeho sacího ústrojí        (hypostomu) pohrouženého do pokožky napadeného obal z tzv. cementu. V této fázi je       uvolnění klíštěte obtížnější, než v prvních hodinách po přichycení, kdy je zakotveno       v rance pouze mechanicky zoubky na hypostomu. Klíšťová encefalitida a Lymeská borrelióza jsou závažná onemocnění, ale nejsou jediná, kterými vás může klíště nakazit. Proto je velice důležitá preventivní ochrana proti klíšťatům.